Na co mám nárok při dopravní nehodě se zraněním nebo úmrtím

Publikováno: 1. 4. 2023 | rubrika: Úraz a trvalé následky

Na co mám nárok při dopravní nehodě se zraněním nebo úmrtím? Občanský zákoník zakotvuje právo na odškodnění pro poškozeného, který utrpěl újmu na zdraví při dopravní nehodě, kterou výlučně nezavinil. Při smrtelné autonehodě vzniká právo na odškodnění blízkým příbuzným, když zemřelý nebyl určen výlučným viníkem nehody.

Zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla umožňuje vymáhat odškodnění přímo po pojišťovně vozidla viníka nehody z tzv. povinného ručení. Uplatnění odškodnění u pojišťovny představuje rychlejší a jednodušší způsob než vymáhání odškodnění u viníka nehody.

Na co mám nárok při dopravní nehodě se zraněním

Poškození jsou oprávněni zpravidla žádat tyto náhrady:

• Bolestné představuje náhradu nemajetkové újmy. Jejím cílem je zmírnit tělesné a duševní utrpení, které zraněnému na základě nehody vzniklo. Bolestné lze žádat již po prvním lékařském ošetření po dopravní nehodě nebo po propuštění z hospitalizace. Není nutné vyčkávat na ukončení pracovní neschopnosti nebo léčení k získání odškodnění bolestného.
• Náklady léčení lze žádat po jejich zakoupení a předložení kopie dokladu o zaplacení pojišťovně. Lze žádat odškodnění za léky, zdravotnické pomůcky, fyzioterapii, atd.
• Náklady péče o nesoběstačnou osobu je možné žádat, pokud byl poškozený po určitou dobu po autonehodě nesamostatný a byl odkázán na pomoc svých blízkých. Zraněný většinou potřebuje pomoc s oblékáním, vařením, osobní hygienou, zajištěním chodu domácnosti a zajištěním nákupů. Odškodnění bývá uplatňováno u pojišťovny formou čestného prohlášení, ve kterém poškozený uvede, kolik hodin denně trvala péče o jeho osobu. Čestné prohlášení by mělo zohlednit případné zlepšení zdravotního stavu. Právo na odškodnění obvykle vznikne pouze oběti dopravní nehody, která utrpěla vážnější zranění.
• Cestovné za lékaři lze žádat po uskutečnění cesty do zdravotnického zařízení. Pro získání odškodnění zašle poškozený, který cestoval veřejnou dopravou, jízdenky či jiné doklady pojišťovně. Zraněný, který jezdil vlastním automobilem, žádá odškodnění formou čestného prohlášení, ve kterém uvede všechny cesty, které byl povinen absolvovat.
• Ušlý výdělek neboli ztráta na výdělku představuje výši rozdílu mezi průměrným příjmem poškozeného před dopravní nehodou a již vyplacenou náhradou mzdy od zaměstnavatele a nemocenskými dávkami. Ušlý výdělek je oprávněn žádat zaměstnanec a také OSVČ, která nemusí mít formálně vystavenou neschopenku.
• Ztížení společenského uplatnění neboli trvalé následky lze žádat přibližně jeden rok od autonehody, pokud poškozenému přetrvávají zdravotní komplikace. Trvalé následky bývají nejvyšší vymoženou náhradou. Pro výpočet trvalých následků se používá Metodika Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví.

Zraněnému obvykle nevznikne právo na odškodnění všech náhrad, ke každému zranění je nutné přistupovat individuálně a zjistit, které náhrady může poškozený požadovat k odškodnění.

Výše bolestného po autonehodě

Výpočet bolestného je opět upraven v Metodice Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví, která stanoví každému zranění určitý počet bodů podle závažnosti poranění. Pokud poškozený utrpí více zranění, body se sčítají.  Další body lze získat za operační zákroky. Bolestné může být zvýšeno, pokud nastanou nečekané komplikace při léčbě zranění. Hodnota jednoho bodu se každý rok mění a odvozuje se od jednoho procenta průměrné hrubé mzdy za kalendářní rok, který předcházel roku, v němž vznikla bolest.

Pojišťovna většinou sama kontaktuje zraněného a zašle mu formulář k určení výše bolestného společně s pokyny, jak má postupovat. Poškozený poté předá formulář svému ošetřujícímu lékaři k určení výše bolestného. Vyplněný formulář následně zraněný zašle pojišťovně, která mu vyplatí odškodnění. Tento postup příliš nedoporučujeme, protože výpočet bolestného je poměrně komplikovanou záležitostí a zároveň ošetřující lékař nebývá dostatečně vyškolen k této problematice. Ve své praxi se opakovaně setkáváme s těmito chybami ve výpočtech:

• opomenutí zahrnutí některých zranění;
• neuvedení bodů za operační zákroky;
• nezohlednění zdravotních komplikací, které mohou zvýšit bolestné.

Pro správný výpočet doporučujeme využít specializovaného znalce, který vyhotoví specializovaný znalecký posudek.

Pro naše klienty vždy zajistíme výpočet bolestného od našeho spolupracujícího znalce. Náklad tohoto posudku také hradíme za poškozeného klienta, protože nám tento náklad proplatí pojišťovna.

Odpověď na otázku na co mám nárok při dopravní nehodě se zraněním byla tak zodpovězena. Pokud si nevíte rady, kontaktujte nás ke konzultaci zdarma.

Spoluzavinění poškozeného při dopravní nehodě

Spoluzavinění dopravní nehody zpravidla vede ke krácení odškodnění ze strany pojišťovny. Nejčastěji bývá určeno spoluzavinění poškozeného v těchto situacích:

• nepoužití přilby u cyklistů;
• nepřipoutání bezpečnostním pásem;
• vědomá spolujízda s nezpůsobilým řidičem, který před jízdou užil alkohol nebo jinou návykovou látku.

Řešení spoluzavinění poškozeného představuje souboj právních argumentů a předkládání rozhodnutí soudů v obdobných případech. Naším hlavním úkolem je zajistit, aby pojišťovna nekrátila odškodnění ve větší míře, než je obvyklé a přípustné.

Na co mám nárok při dopravní nehodě s úmrtím

Pozůstalí jsou oprávněni žádat odškodnění, pokud zemřelý nebyl určen výlučným viníkem autonehody.  Odškodnění lze žádat po pojišťovně vozidla viníka nehody nebo přímo po viníkovi nehody. Po dopravní nehodě s následkem smrti zpravidla nastává trestní stíhání viníka nehody pro usmrcení z nedbalosti. Trestnímu řízení je vhodné věnovat patřičnou pozornost, protože případné určení spoluodpovědnosti zemřelého, může způsobit komplikace při získávání odškodnění. Pojišťovna trestní řízení pozorně sleduje a odškodnění zpravidla vyplácí až po vydání usnesení o zahájení trestního stíhání. Ve sporných případech může vyplácet finanční náhradu až po nabytí právní moci rozsudku trestního soudu.

Pozůstalí se mohou nechat zastoupit zmocněncem, který bude hájit jejich práva v trestním řízení. Zmocněnec má celou řadu procesních práv, je například oprávněn nahlížet do trestního spisu, účastnit se výslechu obviněného řidiče a účastnit se hlavního líčení.

Pozůstalí jsou obvykle oprávněni žádat tyto náhrady:

• duševní útrapy;
• náklady pohřbu;
• náklady na výživu pozůstalého.

Každému pozůstalému většinou nevznikne právo na odškodnění všech náhrad a ve stejné výši. Každý případ je nutné posoudit samostatně s ohledem na specifické okolnosti dané situace.

Jak získat odškodnění duševních útrap

Duševní útrapy představují náhradu nemajetkové újmy, která vznikla v důsledku smrti blízké osoby. Občanský zákoník upravuje právo na odškodnění duševních útrap, avšak konkrétní přiznávaná výše záleží na rozhodovací praxi soudů, která se neustále vyvíjí. Nejbližší příbuzní zpravidla získávají odškodnění ve výši od 500.000 Kč až do 1.000.000 Kč. Vzdálenějším příbuzným bývá přiznáváno nižší odškodnění. Odškodnění získávají příbuzní, kterým smrt zemřelého způsobila psychickou bolest. Pozůstalí musí obvykle prokázat, že měli se zemřelým dobré rodinné vztahy a jeho náhlá smrt je velmi zasáhla. Vřelé rodinné vztahy se zpravidla prokazují rodinnými fotografiemi a čestným prohlášením, ve kterém pozůstalý popíše svůj vztah se zemřelým.

Kdo je oprávněn žádat náklady pohřbu

Náklady pohřbu žádá pozůstalý, který uhradil pohřeb zemřelého. Pojišťovna odškodňuje náklady pohřbu v obvyklé výši. Nejčastěji se jedná o odškodnění poplatků hřbitovní správě, pronájem hrobového nebo urnového místa, výdaje na zřízení pomníku, nebo desky a náklady smuteční hostiny. Pro získání finanční kompenzace zpravidla stačí předložit pojišťovně daňové doklady o vynaložených nákladech.

Náklady na výživu pozůstalého

Odškodnění nákladů na výživu náleží pozůstalému, kterému byl zemřelý povinen poskytovat výživu. Finanční náhradu je možné přiznat z důvodu slušnosti i pozůstalému, kterému zesnulý výživu poskytoval, ačkoliv k tomu nebyl povinen. Odškodnění je obvykle přiznáváno manželce/manželovi zesnulého a dětem zesnulého.

Náhrada nákladů na výživu pozůstalého se vypočítává jako rozdíl mezi očekávaným výživným, které pozůstalému poskytoval zemřelý za jeho života a dávkami důchodového zabezpečení, které pozůstalý obdrží na základě ztráty svého živitele. Výše náhrady vychází z pravděpodobné částky, kterou by zemřelý s největší pravděpodobností pozůstalému poskytoval. Při stanovení doby, po kterou bude výživné přiznáváno je nezbytné přihlédnout k tomu, jak dlouho by zemřelý pravděpodobně žil, pokud by tragicky nezahynul při autonehodě. Právo na odškodnění může také zaniknout na základě události, se kterou zákon spojuje zánik vyživovací povinnosti zemřelého (dítě zemřelého se již dokáže samo uživit).

Odpověď na otázku na co mám nárok při dopravní nehodě s úmrtím byla tak zodpovězena. Pokud si nevíte rady, kontaktujte nás ke konzultaci zdarma.

Mimosoudní vymáhání odškodnění

Většina poškozených dává přednost získání odškodnění od pojišťovny vozidla viníka nehody mimosoudně před dlouhotrvajícím soudním sporem. Obvykle je možné získat odškodnění mimosoudně. Při předložení správné argumentace a důkazů je velká pravděpodobnost, že se podaří najít smírné řešení.  Zpravidla pouze ve sporných případech, pokud pojišťovna odmítá vyplatit odškodnění, lze získat odpovídající odškodnění pouze vítězstvím v soudním sporu nebo když hrozí promlčení.

Právní pomoc pro oběti dopravních nehod

Řešíte dopravní nehodu se zraněním nebo úmrtím? Přejete si získat odpovídající odškodnění? Pro více informací nás neváhejte kontaktovat telefonicky nebo prostřednictvím e-mailu. Právní pomoc poskytujeme online, rychle a za předem stanovenou podílovou odměnu z přiznaného odškodnění. Pokud nic nevymůžeme, nic nám neplatíte. Řídíme se heslem „žádné odškodnění, žádná odměna“.

Konzultace a posouzení případu je zdarma.