Ušlý příjem po dopravní nehodě: může o něj žádat zaměstnanec i OSVČ

15. 3. 2026  |  JUDr. Zbyněk Drobiš  |  Ušlý příjem

Co dělat, když vám dopravní nehoda ze dne na den znemožní pracovat a kvůli výpadku příjmů se dostanete do finanční tísně? Pokud hledáte odpověď na tuto otázku, jste na správném místě. V tomto článku vysvětlíme, jak postupovat, aby vám pojišťovna uhradila ušlý příjem až do výše vašeho průměrného výdělku

Dopravní nehoda a její odškodnění

Ačkoli se technologie neustále vyvíjejí a bezpečnostní prvky a asistenti v autech přibývají, dopravní nehody jsou na našich silnicích stále běžným jevem. Podle statistik Centra dopravního výzkumu došlo v roce 2025 na území České republiky k 85 528 dopravním nehodám, při kterých zemřelo 421 osob, 1 647 bylo těžce a 25 013 lehce zraněno.

Pro každého řidiče i spolujezdce je proto důležité vědět, na co má případně v roli poškozeného nárok. Po každé dopravní nehodě se zraněním vzniká poškozeným právo na finanční kompenzaci za utrpěnou újmu. Zásadním krokem je proto přivolání policie přímo na místo, aby řádně určila viníka a zdokumentovala nehodu, popřípadě sepsání formuláře záznamu o dopravní nehodě. Právě z povinného ručení viníka se totiž následně hradí veškeré odškodnění pro poškozeného.

Jaké odškodnění můžete získat po dopravní nehodě?

Mezi nejčastěji uplatňované náhrady při odškodnění dopravní nehody patří:

• bolestné,
• účelně vynaložené náklady spojené s léčbou,
• ušlý příjem,
• ztížení společenského uplatnění.

Základní náhradou za utrpěná zranění je bolestné. Bolestné je finanční kompenzací za utrpěnou duševní a fyzickou bolest v důsledku autonehody. Dále může poškozený požadovat proplacení nákladů účelně vynaložených v souvislosti s léčbou. Ty zahrnují zpravidla náklady na léky, zdravotní pomůcky nebo placené terapie. Spadají sem také náklady na cesty k lékařům a náklady na péči o nesoběstačného poškozeného.

Pokud je péče poskytována za úplatu (například profesionální pečovatelskou službou), hradí se skutečně vynaložené náklady. Avšak finanční kompenzaci lze požadovat i za péči, kterou bezplatně poskytovala osoba blízká, typicky manžel, manželka nebo jiný rodinný příslušník. I tato péče osob blízkých má svou hodnotu a právní řád s ní počítá.

Zásadní náhradou je tzv. ztížení společenského uplatnění. Toto označení je zákonným názvem pro zdravotní následky, které poškozeného trvale omezují v běžném životě. Může se jednat o omezení v pracovním uplatnění, rodinném životě, společenských aktivitách, koníčcích či sportu. Výše odškodnění této náhrady zohledňuje rozsah a závažnost trvalých následků a jejich dopad na kvalitu života poškozeného.

Náhrada ušlého příjmu

Důležitou součástí odškodnění dopravní nehody je pro většinu pracujících poškozených kompenzace jejich ušlého příjmu (ztráty na výdělku). Pokud poškozený utrpí jakékoli vážnější zranění, zpravidla to znamená jeho dočasné vyřazení z pracovního procesu. Pracovní neschopnost může trvat několik dní nebo měsíců, v některých případech i déle než rok.

Náhrada ztráty na výdělku náleží jak zaměstnancům, tak i osobám samostatně výdělečně činným. Zásadní je propad jejich příjmů z důvodu zhoršeného zdravotního stavu po dopravní nehodě. Pokud jde o zaměstnance, náhrada se netýká jen osob na hlavním pracovním poměru, ale i zaměstnanců s dohodou o provedení práce či dohodou o pracovní činnosti.

Po dobu pracovní neschopnosti zpravidla náleží zaměstnanci dávky nemocenského pojištění (včetně náhrady mzdy od zaměstnavatele). Tyto dávky však nedosahují plné výše jeho běžného příjmu. Poškozenému tak vzniká rozdíl mezi jeho průměrným výdělkem před nehodou a příjmy v době léčení zranění po dopravní nehodě.

Právě tento rozdíl představuje ušlý příjem. Cílem náhrady ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti je dorovnat výdělek poškozeného tak, aby odpovídal částce, kterou by obdržel, pokud by mohl nadále pracovat bez omezení

Výpočet ztráty na výdělku zaměstnance

Pro správné stanovení výše náhrady a její úspěšné uplatnění je zásadní pochopit princip výpočtu. Cílem náhrady za ztrátu na výdělku je dorovnat rozdíl mezi příjmem, kterého by zaměstnanec dosahoval, pokud by k dopravní nehodě nedošlo, a „příjmem“, který skutečně obdržel během pracovní neschopnosti.

Po dobu prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti poskytuje poškozenému zaměstnanci náhradu mzdy zaměstnavatel. Náhrada mzdy se vyplácí za pracovní dny a její výše se odvíjí od redukovaného průměrného výdělku (nejedná se o 100 % běžné mzdy).

Od 15. dne pracovní neschopnosti jsou poškozenému vypláceny dávky nemocenského příslušnou správou sociálního zabezpečení. Nemocenské se stanovuje z redukovaného denního vyměřovacího základu a jeho výše činí:

• 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu od 15. do 30. dne pracovní neschopnosti,
• 66 % od 31. do 60. dne,
• 72 % od 61. dne trvání pracovní neschopnosti.

Tyto náhrady by měl poškozený zaměstnanec obdržet. Při výpočtu odškodnění ztráty na výdělku je proto nutné je odečíst od částky, kterou by si zaměstnanec býval vydělal, pokud by pracoval bez omezení. Výsledkem výpočtu je rozdíl představující skutečnou ztrátu na výdělku, kterou hradí pojišťovna z povinného ručení viníka nehody.

 Dle § 2962 občanského zákoníku platí, že: „Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti poškozeného se hradí peněžitým důchodem ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem poškozeného před vznikem újmy a náhradou toho, co poškozenému bylo vyplaceno v důsledku nemoci či úrazu podle jiného právního předpisu.“

Formulář pojišťovny

K prokázání ušlého výdělku zaměstnance je důležitý správně vyplněný formulář příslušné pojišťovny.  Obsahuje důležité informace k výpočtu náhrady ztráty na výdělku, zejména:

• údaj o průměrném výdělku zaměstnance vypočteném z rozhodného období před nehodou,
• částku vyplacenou zaměstnavatelem v prvních 14 dnech pracovní neschopnosti,
• údaj o délce pracovní neschopnosti a vyplacených nemocenských dávkách.

Formulář vyplní zaměstnavatel, obvykle jeho mzdová účtárna, protože má k dispozici veškeré potřebné údaje. Následně na formuláři obvykle příslušná správa sociálního zabezpečení potvrdí částku vyplacených nemocenských dávek (popřípadě se samostatné potvrzení přiloží k formuláři).

Následný postup je s těmito údaji již poměrně snadný. Z průměrného výdělku se vypočte příjem, kterého by zaměstnanec dosáhl za celé období pracovní neschopnosti. Od této částky se odečte již vyplacená náhrada mzdy za prvních 14 dnů a nemocenské dávky. Výsledkem je skutečná ztráta na výdělku vzniklá v důsledku pracovní neschopnosti způsobené dopravní nehodou.

Toto je nejjednodušší a nejrychlejší způsob prokázání ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti.

Musí poškozený čekat na konec pracovní neschopnosti?

Vzhledem k povaze výpočtu náhrady ušlého výdělku je standardním postupem žádat o odškodnění jednorázově, zpětně za celé období pracovní neschopnosti. Po ukončení pracovní neschopnosti je totiž možné přesně stanovit celkovou výši ztráty na výdělku a doložit všechny potřebné podklady bez nutnosti podstupovat celý administrativní proces opakovaně.

Průběžná výplata formou záloh, například v měsíčních nebo čtvrtletních intervalech, obvykle možná je, je však složitější administrativně i časově. Za každé jednotlivé období je totiž nutné samostatně doložit formulář a prokázat výši ztráty na výdělku, vyplacených dávek nemocenské apod.

V praxi to znamená zejména tyto kroky:

• zaměstnavatel musí opakovaně vyplňovat formulář ke ztrátě na výdělku,
• příslušná správa sociálního zabezpečení musí pokaždé potvrdit výši skutečně vyplacených nemocenských dávek,
• pojišťovna následně znovu provádí výpočet a posouzení nároku.

Tento proces je časově i administrativně náročný a poškozený je navíc zatížen opakovaným vyřizováním podkladů.

V případě velmi dlouhé pracovní neschopnosti však může mít žádost o zálohu na náhradu ztráty na výdělku své opodstatnění. Finanční situace poškozeného totiž bývá z důvodu dlouhodobé léčby zranění po dopravní nehodě složitá. V takových případech lze zvážit podání žádosti o zálohovou výplatu například čtvrtletně či pololetně.

Ve většině případů je však administrativně jednodušší, rychlejší a přehlednější uplatnit nárok na náhradu ušlého výdělku až po ukončení pracovní neschopnosti, kdy je možné přesně vyčíslit celkovou ztrátu na výdělku.

Ušlý výdělek OSVČ

U osob samostatně výdělečně činných je situace velmi podobná, ač se to na první pohled nemusí zdát. Podnikatelé mají také právo na náhradu za ušlé příjmy v důsledku pracovní neschopnosti po dopravní nehodě.

OSVČ si mohou dobrovolně hradit nemocenské pojištění. Pokud je poškozený OSVČ účasten nemocenského pojištění, vzniká mu při pracovní neschopnosti nárok na nemocenské dávky obdobně jako zaměstnancům. Nárok na náhradu ušlého výdělku však může uplatnit i v případě, že žádné dávky nepobírá (což je situace častější).

Rozhodující je skutečnost, že v důsledku zdravotního stavu po dopravní nehodě nemohl poškozený vykonávat svou podnikatelskou činnost a přišel tak o svůj příjem. Současně není zásadní, zda měl vystavenou formální pracovní neschopnost, nebo podstupoval léčbu zranění bez vystavené neschopenky.

Zatímco zaměstnancům potvrzuje výši průměrného výdělku a vzniklou ztrátu jejich zaměstnavatel, OSVČ musí výši ušlého příjmu po dopravní nehodě prokázat samy. Nejčastěji se vychází z daňového přiznání za předchozí zdaňovací období. V některých případech lze příjmy doložit také fakturací, účetnictvím, evidencí zakázek nebo dalšími doklady prokazujícími obvyklý výdělek před nehodou. Popřípadě také ztrátu zakázek, které měl podnikatel nasmlouvané na období po dopravní nehodě.

Obecně je prokazování příjmů poškozených podnikatelů složitější, a to právě z důvodu povinnosti prokazovat ztráty. Do výše náhrady se mohou negativně podepsat daňové paušály, optimalizace či práce v rámci tzv. „švarcsystému“.

Snížení pracovní způsobilosti v důsledku autonehody

Závažná zranění způsobená dopravní nehodou mohou vést k trvalým zdravotním následkům, které poškozenému znemožní návrat k původnímu zaměstnání. V takových případech dochází ke snížení pracovní způsobilosti, tedy ke stavu, kdy je pracovní potenciál poškozeného dlouhodobě omezen.

Občanský zákoník pamatuje i na tyto situace, a to prostřednictvím nároku na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Tato náhrada je obvykle označována jako renta.

Pokud poškozený po ukončení pracovní neschopnosti nemůže ze zdravotních důvodů vykonávat své původní zaměstnání nebo je převeden na méně kvalifikovanou či hůře placenou pozici, má právo na dorovnání rozdílu mezi svým průměrným výdělkem před nehodou a příjmem, kterého je schopen dosahovat po ní.

V případě, že je poškozenému na následky zranění z dopravní nehody přiznán invalidní důchod, započítává se jeho výše do celkového příjmu. Renta pak kompenzuje rozdíl mezi původním výdělkem a součtem aktuálního výdělku a invalidního důchodu.

Renta se zpravidla vyplácí pravidelně, nejčastěji měsíčně, a může být poskytována dlouhodobě. Jejím účelem je zajistit, aby trvalé následky nehody ve formě snížení pracovní schopnosti neměly pro poškozeného nepřiměřeně tíživé ekonomické dopady.

Právní pomoc k získání odškodnění

Hledáte právníka, který vám pomůže s odškodněním po dopravní nehodě? Rádi vám pomůžeme.

Jsme advokátní kancelář specializovaná na odškodnění po dopravních nehodách. Pomáháme poškozeným po celé České republice.

Kontaktujte nás pro nezávaznou bezplatnou konzultaci.

JUDr. Zbyněk Drobiš

Specializovaný právník poskytující právní pomoc poškozeným, kteří utrpěli újmu na zdraví dopravní nehodou a pozůstalým po obětech autonehod. V právu se pohybuje již od roku 2008. Problematice odškodnění se věnuje od roku 2012. Společník advokátní kanceláře. Člen Kárné komise České advokátní komory. Absolvent právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Profil na LinkedIn

Chcete konzultaci zdarma s tímto právníkem? Napište nám.