Vymůžeme vám odškodnění, na které máte nárok
Chodci patří mezi nejzranitelnější účastníky silničního provozu. Na rozdíl od řidičů nebo spolujezdců nejsou chráněni karoserií vozidla, bezpečnostními pásy ani airbagy. Proto bývají následky střetu s motorovým vozidlem často velmi závažné.
Přesto stále panuje řada mýtů o tom, kdy má chodec nárok na odškodnění. Mnoho lidí se například domnívá, že odškodnění lze získat pouze tehdy, pokud ke střetu došlo na přechodu pro chodce. Ve skutečnosti je právní úprava výrazně širší a poškozeným chodcům poskytuje určitou míru ochrany.
Právní řád vychází z principu, že ten, kdo vytváří vyšší riziko pro své okolí, nese také vyšší odpovědnost za vzniklou újmu. Motorové vozidlo představuje zdroj zvýšeného nebezpečí, a proto občanský zákoník stanoví zvláštní pravidla odpovědnosti za škodu způsobenou provozem dopravních prostředků.
Nevíte si rady s odškodněním po dopravní nehodě? Využijte konzultaci zdarma s naším právníkem:
Jedním z nejčastějších omylů je představa, že chodec má právo na odškodnění pouze tehdy, když byl sražen na vyznačeném přechodu. Pravda je však jiná.
K nárokům na náhradu újmy může dojít i v případech, kdy chodec vstoupil do vozovky mimo přechod nebo nějakým způsobem porušil pravidla silničního provozu. Takové jednání může vést ke snížení odškodnění z důvodu spoluzavinění, nikoli zpravidla automaticky k úplnému zániku možnosti odškodnění újmy na zdraví.
Vždy je nutné posuzovat konkrétní okolnosti případu a míru odpovědnosti jednotlivých účastníků nehody. I chodec, který se na nehodě částečně podílel, může v konečném důsledku získat významné odškodnění za své zranění.
Podívejte se na video s naším právníkem JUDr. Zbyňkem Drobiše s tipy k úspěšnému odškodnění:
Zatímco pozornost veřejnosti bývá zpravidla upřena k samotnému okamžiku střetu, znalci z oboru dopravy, ustanovení v trestním řízení se zpravidla zabývají především rekonstrukcí děje v několika sekundách před nehodou. Právě v tomto časovém úseku totiž často leží odpověď na otázku, zda bylo možné střetu zabránit.
Moderní znalecké posudky dnes dokážou poměrně přesně rekonstruovat rychlost vozidla, reakční dobu řidiče, dohledovou vzdálenost, viditelnost chodce nebo okamžik, kdy se chodec poprvé objevil v zorném poli řidiče.
Právě zde se často láme otázka odpovědnosti. Neřeší se totiž pouze to, zda řidič chodce skutečně viděl. Rozhodující také bývá, zda jej při zachování zvýšené opatrnosti vidět mohl a měl.
Rozdíl několika kilometrů v hodině nebo jediné sekundy reakčního času může zcela změnit závěr znalce. Z technického hlediska totiž může jít o rozdíl mezi nevyhnutelnou nehodou a nehodou, které bylo možné zabránit.

U chodců existuje jeden specifický problém. Na rozdíl od řidičů zpravidla nemají palubní kameru a často ani žádný vlastní záznam nehody.
Kamery obchodů, městské kamerové systémy nebo záznamy z autobusů však bývají uchovávány pouze omezenou dobu. Někdy jen několik dní, nebo několik týdnů.
Pokud se poškozený začne otázkou odškodnění zabývat až s odstupem několika měsíců, bývá nejcennější důkaz nenávratně ztracen. Přitom právě kamerový záznam může významně ovlivnit posouzení, zda a v jakém rozsahu se chodec na vzniku újmy podílel.
V řadě případů tak o výsledku odškodňovacího procesu nerozhoduje pouze rozsah zranění, ale také kvalita a dostupnost důkazů o průběhu nehody. Čím dříve jsou relevantní podklady zajištěny, tím větší je šance na objektivní posouzení celé události a spravedlivé vyhodnocení nároků poškozeného.
Proto ke každé nehodě s chodcem, byť s lehkým zraněním, je potřeba přivolat policii.
Následné trestní řízení zajistí posouzení nehody a tím pádem podklad pro poškozeného chodce k získání odškodnění od pojišťovny vozidla viníka nehody.
Veřejnost často vnímá dopravní nehodu optikou jednoznačného rozdělení na viníka a poškozeného. Ve skutečnosti však bývá příčina nehody zpravidla podstatně složitější.
Praxe ukazuje, že značná část střetů chodců vzniká souhrou několika drobných chyb. Řidič jel o něco rychleji, než bylo bezpečné. Chodec vstoupil do vozovky bez dostatečného rozhlédnutí. Veřejné osvětlení bylo nedostatečné. Silnice byla mokrá.
Žádná z těchto okolností by sama o sobě nehodu způsobit nemusela. Dohromady však vytvoří řetězec událostí, který skončí vážným zraněním.
Právě proto soudy nerozhodují pouze o tom, kdo porušil jakou povinnost. Mnohem častěji zkoumají, jak velkou roli sehrál každý z účastníků.
A právě v tom spočívá jeden z největších rozdílů mezi dopravní nehodou a běžnou představou o vině. Někdy totiž není otázkou, kdo chybu udělal, ale jak velkou část příběhu tato chyba představovala.
Pro účely odškodnění tak zpravidla není rozhodující pouze otázka, zda některý z účastníků porušil právní povinnost, ale také to, jaký význam mělo toto porušení pro vznik a rozsah následné újmy. Teprve komplexní posouzení všech okolností konkrétního případu umožňuje spravedlivě vyhodnotit odpovědnost jednotlivých účastníků i rozsah případné náhrady.
Nevíte si rady? Nezávazně nás kontaktujte k bezplatnému posouzení vašeho případu.

| Druh nároku | Co zahrnuje | Typické podklady |
| Bolestné | Odškodnění bolesti spojené se zraněním a léčbou | Lékařské zprávy a odborné lékařské posouzení |
| Ztížení společenského uplatnění | Náhrada za trvalé následky a omezení běžného života | Dokumentace o ustálení zdravotního stavu a trvalých následcích. Znalecký posudek. |
| Ušlý výdělek | Ztráta příjmu během pracovní neschopnosti i do budoucna | Potvrzení zaměstnavatele, údaje o příjmech a pracovní neschopnosti |
| Náklady léčení a cestovné | Léky, zdravotnické pomůcky a doprava za léčbou | Účtenky, faktury a doklady o cestách |
| Náklady péče | Pomoc rodiny nebo profesionálních pečovatelů | Přehled poskytnuté péče a souvisejících nákladů |
Okruh náhrad je orientační. Každý případ se posuzuje individuálně.
Bolestné
Bolestné představuje náhradu fyzických bolestí a utrpení spojených se zraněním a léčbou. Výše náhrady se stanovuje na základě odborného lékařského posouzení, které jednotlivá zranění hodnotí podle bodového systému.
Ztížení společenského uplatnění
Pokud nehoda zanechá trvalé následky, může poškozený požadovat náhradu za omezení běžného života. Typicky jde o omezení pracovních možností, sportovních aktivit, společenského života nebo rodinných vztahů.
Ušlý výdělek
Zraněný chodec má nárok na náhradu ztráty příjmu během pracovní neschopnosti. Ve vážnějších případech lze požadovat také náhradu ztráty na budoucích výdělcích. Lze řešit obvykle také u OSVČ, ačkoliv neměla vystavenou neschopenku.
Náklady léčení a cestovné
Odškodnit lze rovněž účelně vynaložené náklady spojené s léčbou. Jde například o doplatky za léky, zdravotnické pomůcky nebo náklady na dopravu do zdravotnického zařízení.
Náklady péče
Pokud poškozený potřebuje pomoc rodinných příslušníků nebo profesionálních pečovatelů, může požadovat náhradu nákladů souvisejících s touto péčí.

![]()
JUDr. Zbyněk Drobiš
Specializovaný právník poskytující právní pomoc poškozeným, kteří utrpěli újmu na zdraví dopravní nehodou a pozůstalým po obětech autonehod. V právu se pohybuje již od roku 2008. Problematice odškodnění se věnuje od roku 2012. Společník advokátní kanceláře. Člen Kárné komise České advokátní komory. Absolvent právnické fakulty Univerzity Karlovy.
Chcete konzultaci zdarma s tímto právníkem? Napište nám.
© JUDR. Zbyněk Drobiš | ochrana osobních údajů | cookies